Neobjasněná záhada: Co je kulový blesk a jak vzniká?

Datum vydání: 26. 7. 2022

Případy kulových blesků ,,zářících elektrických koulí na obloze”  fascinují a mystifikují lidstvo už po staletí. Tento bizarní jev se obvykle objevuje během bouřek jako vznášející se koule, která může mít barvu od modré přes oranžovou až po žlutou a během několika sekund zmizí. Co je kulový blesk a jak vzniká? Pojďte prozkoumat tuto záhadu v článku.

Kulový blesk: Podivný, záhadný a matoucí

Tato záhada byla pozorována a popisována již ve starověku. Často skupinami lidí a zaznamenána na mnoha místech. Obecně se značí jako světelná koule, nejčastěji o velikosti malé dětské hlavy. Může se zjevit při bouřkách, někdy během několika sekund po úderu blesku, ale někdy i bez zjevné souvislosti s bleskem.

K jednomu z prvních zaznamenaných pozorování došlo v roce 1638, kdy "velká ohnivá koule" proletěla oknem anglického kostela. Tato a další první zprávy naznačují, že kulový blesk může být smrtící.

Přinejmenším jedna studie předpokládá, že přibližně polovina všech pozorování jsou halucinace způsobené magnetickým polem během bouřky. Vědci se ale shodují na tom, že kulový blesk existuje, i když zatím plně nerozumějí tomu, co ho způsobuje.

Kulový blesk a jeho souvislost s bouřkami

Atmosférický jev se často zjeví po úderu blesku, v blízkosti země během bouřek a v těsném spojení s blesky z mraků na zem.

Obecně blesk je elektrický výboj způsoben nerovnováhou kladných a záporných hodnot v samotných mracích nebo mezi bouřkovými mraky a zemí. Blesk může ohřát okolní vzduch na teplotu 5x vyšší než povrch Slunce. Toto teplo způsobuje, že se okolní vzduch rychle rozpíná a vibruje, čímž vzniká hrom. 

Příčiny a vztah k běžným bleskům nejsou známy, ale mezi navrhovaná vysvětlení patří:

• Vzduch nebo plyn, jenž se chová neobvykle.
• Plazmové jevy s vysokou hustotou.
• Vzdušný vír obsahující světélkující plyny.

Na ochranu obydlí před blesky slouží hromosvody. Označení ,,bleskozvod” se používá ve slovenštině. Hromosvody dokáží blesk svést ze střechy až do země a tím jeho negativní účinky eliminovat.

Dosud známý popis této světelné koule

• Svítící koule o průměru 1 až 25 centimetrů. 
• Intenzita asi jako 20 wattová žárovka. 
• Červená, oranžová, žlutá, bílá, modrá a vzácně zelená barva.
• Téměř vždy se pohybuje – maximální rychlost asi 3 m/s, vznáší se asi 1 metr nad zemí. 
• Pohyb může být v rozporu s převládajícím větrem a nepravidelně měnit směr.
• Průměrná doba trvání 25 sekund, poté bezhlučně či s třeskem zhasne. 
• Syčivý zvuk, výrazný zápach.

České případy kulového blesku v bytě

Bylo pozorováno mnoho kulových blesků uvnitř domů a dokonce i v letadlech. Také několik případů, kdy prošel uzavřenými skleněnými okny, aniž by došlo k jejich zjevnému poškození.

V roce 2010 studenti z Českých Budějovic popsali žhavou kouli vypadající jako prskavka. Objevila se během bouře a doslova vletěla do bytu, zničila televize a bojler. Zbyla po ní díra ve stropě. V roce 2022 rodina z Radětic u Bechyně též uvedla, že jim do domu vletěla ohnivá koule, jež zničila dům.

Meteoroložka Dagmar Honsová uvedla: ,,V Česku se kulový blesk vyskytne tak jednou za dva roky s tím, že nemůžeme 100% tvrdit, že se o kulový blesk jednalo a nebyl to například pouze zpětný výboj rozvětveného blesku.“

Jak vzniká kulový blesk? Teorie a výzkumy

Kulové blesky jsou sice hlášeny již po staletí, ale nebyly spolehlivě pozorovány vědeckými přístroji. Existují doslova desítky teorií.

• Pravděpodobně nejznámější předložil ruský nositel Nobelovy ceny Pjotr Kapitsa, který tvrdil, že je způsoben stojatou vlnou elektromagnetického záření. 

• V roce 2006 vytvořili výzkumníci z izraelské univerzity v Tel Avivu laboratorní verzi kulového blesku pomocí mikrovlnného paprsku. 

• Podle jiné teorie zveřejněné v roce 2012 jej může vyvolat přítomnost skla. Atmosférické ionty by se mohly hromadit na povrchu okna a vytvářet na druhé straně dostatečně silné elektrické pole, aby se vytvořil výboj. 

• Vědci v čínském Lan-čou při studiu bouřky v roce 2012 pomocí videokamer a spektrometrů nechtěně zaznamenali kulový blesk. Objevil se těsně po úderu blesku a putoval vodorovně 10 metrů. Spektrometr v kouli detekoval křemík, železo a vápník, které byly přítomny i v místní půdě.

• Jiná studie, publikovaná v roce 2016, naznačuje, že mikrovlnné záření vznikající při úderu blesku do země by se mohlo uzavřít do plazmové bubliny, což by vedlo k jeho vzniku.

• V roce 2018 kvantoví fyzici demonstrovali syntetické uzlové magnetické pole, jež zrcadlí a možná jej pomáhá vysvětlit.

Další teorie uvádějí různé zdroje energie kulového blesku, včetně atomové energie, antihmoty, hořícího materiálu nebo elektrického pole z mraku. Navzdory všem těmto výzkumům a laboratorním pokusům se však kulový blesk stále odmítá upřesnit. Vědci tvrdí, že se o tomto záhadném jevu musí ještě hodně učit.

Skutečný jev, který zůstává záhadou

Vědecká komunita je stále více přesvědčena, že to je skutečný jev. Co přitahuje kulový blesk a co by jej mohlo mohlo způsobit, je na druhé straně zdrojem stálých sporů. K jaké teorii se přikláníte vy? Nebo máte svou vlastní? Možná právě široká společnost přispěje k rozklíčování této záhady, a to i díky internetu a chytrým zařízením.