Jak dlouho vydrží zásoby ropy? Podle pesimistů jen několik desítek let

Datum vydání: 26. 7. 2019

Kolik ropy lidstvu ještě zbývá? Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku dnes neexistuje jednoznačná odpověď. Důvodů je celá řada: ropné velmoci mlží o stavu svých zásob, jsou nacházena nová naleziště a objevují se nečekané teorie o samotném vzniku černého zlata.

Ropa je strategickou komoditou, která výrazně urychlila rozvoj moderní civilizace. Kromě toho, že se jedná o cennou energetickou surovinu, se dnes ropa využívá při výrobě plastů, hnojiv, kosmetiky, oblečení i léků. Problematika stavu ropných zásob je tedy pro lidstvo klíčová, stejně jako otázka, jak ropu nahradit, až jí bude málo nebo až dojde úplně.

Největší světová naleziště jsou ve Venezuele

Na celém světě se dnes nachází přibližně 18 tisíc ropných vrtů. Mezi státy s největšími nalezišti ropy patří Venezuela, Saudská Arábie, Kanada, Írán, Irák a Kuvajt. Přibližně tři čtvrtiny světových nalezišť se nachází ve 14 státech sdružených do organizace zemí vyvážejících ropu OPEC. V České republice se nalézá pouze několik ložisek ropy a zemního plynu, a to především v jihomoravském kraji.

O aktuálním stavu zásob mlží státy i ropné společnosti

V dnešní době neexistují spolehlivé informace o přesném stavu světových zásob ropy. Získávání důvěryhodných dat od vlád států, na jejichž území se nacházejí největší naleziště, je značně problematické, protože je jejich ekonomika závislá na zásobách ropy a zemního plynu. Při nadhodnocení stavu těchto surovin tak mohou získat například lepší úvěrové podmínky od Světové banky nebo výhodnější produkční kvóty v rámci organizace OPEC.

Zcela spolehnout se nedá ani na informace, které zveřejňují společnosti zabývající se těžbou ropy. I v jejich zájmu je totiž stav ropných zásob nadhodnocovat – například proto, aby nalákaly více akcionářů.

Nová naleziště neustále přibývají

Doposud objevená ropná naleziště pravděpodobně představují jen zlomek skutečných zásob ropy na naší planetě. Hledání nových nalezišť je totiž značně finančně nákladné, takže se k němu jednotlivé státy a těžební společnosti uchylují až v okamžiku, kdy už jsou současné vrty téměř vyčerpané.

Velké zásoby ropy byly nedávno objeveny například pod antarktickými ledovci a stále větší pozornosti se dostává také nekonvenčním zdrojům ropy, jako jsou tmavé břidlice a ropné písky. Protože jsou neustále zdokonalovány těžební technologie, je dnes možné získat ropu i z hlubokých podmořských vrtů a ze starých opuštěných nalezišť, která už byla považována za vytěžená.

Jak se bude měnit spotřeba ropy?

Doba, po kterou si lidstvo vystačí se zásobami ropy, závisí i na rychlosti její spotřeby. Ta sice v současnosti v některých regionech strmě stoupá, na druhou stranu však bývá ropa čím dál častěji nahrazována alternativními surovinami a zdroji energie. Otázkou také je, co udělá se spotřebou ropy její rostoucí cena, kterou lze očekávat v případě snižujících se zásob. Není tedy snadné odhadnout, jak se bude spotřeba ropy do budoucna vyvíjet.

Kdy nastane celosvětový ropný zlom?

Jednou z nejznámějších teorií, která se zabývá budoucností těžby ropy, je Hubbertova teorie ropného zlomu. Podle ní začne pokles těžby ropy v okamžiku, kdy bude vyčerpána přibližně polovina světových zásob. Následkem pak bude prudký nárůst cen ropy, který ovlivní i cenu zemního plynu a dalších energetických komodit. Podle některých odhadů k celosvětovému ropnému zlomu už došlo nebo nás čeká za několik let.

Vzniká nová ropa i dnes?

Další z teorií, které se vyjadřují k zásobám černého zlata, je teorie o abiogenním původu ropy. Podle ní vzniká ropa i v dnešní době, a to přetvářením obrovských podzemních ložisek uhlíku termofilními bakteriemi. Ropa by tak nebyla fosilním palivem, ale obnovitelnou surovinou, jejíž zásoby nikdy nedojdou.

Ačkoliv byla nová teorie podpořena řadou seriózních důkazů a má spoustu příznivců, ještě stále převládá názor, že ropa vznikla před několika miliony let z usazených organických zbytků a její zásoby nejsou bezedné.

Optimisté versus pesimisté

Zatímco podle pesimistických odhadů vystačí lidstvu zásoby ropy pouze na několik desetiletí, optimisté hovoří o několika stovkách či tisících let nebo dokonce o tom, že ropa nikdy nedojde.

Liší se i názory na to, co se stane, až se začnou zásoby ropy tenčit. V prognózách se tak můžete setkat s katastrofickými scénáři popisujícími globální ekonomickou krizi a kolaps celé civilizace, ale i s optimistickými odhady, podle nichž bude ropa bez problémů nahrazena jinou surovinou nebo technologií.