Co jsou fosilní paliva? Původ, druhy a rizika
Datum vydání: 4. 1. 2022
Fosilní paliva známe všichni. Patří mezi ně například ropa, zemní plyn nebo uhlí. V posledních letech se o nich ale čím dál více mluví v negativním kontextu. Co jsou fosilní paliva zač, kde se vzala a jaká jsou jejich rizika?
Co jsou fosilní paliva
Fosilní paliva jsou nerostné suroviny, které vznikaly miliony let rozkladem odumřelých organismů. Při pálení uvolňují energii, kterou jsme schopni proměnit v teplo a elektřinu. Fosilní paliva mají různé formy, běžně se setkáte s kapalnými (zpracovaná ropa), plynnými (zemní plyn) i tuhými palivy (černé uhlí).
Fosilní paliva využíváme také pro výrobu plastů, oceli a dalších produktů. Zpracovávat jsme je začali s nástupem průmyslové revoluce ve druhé polovině 18. století. Jejich spotřeba neustále roste a dnes jsou zdrojem asi 80 procent veškeré energie v industriálně rozvinutých zemích.
Fosilní paliva: Nevýhody
Přestože jsou fosilní paliva přírodní zdroj, zdaleka je nemůžeme označit za ekologické řešení. Palčivé problémy jsou hned dva. Spalování fosilních paliv stojí každoročně za vznikem desítek miliard tun oxidu uhličitého, který přispívá ke globálnímu oteplování.
Další problém je jejich neudržitelnost, tedy neustále se ztenčující zásoby, které vydrží maximálně několik set let. Právě to je jedním z hlavních motorů pohánějících lidstvo k výzkumu tzv. obnovitelných zdrojů.
Fosilní paliva: Příklady
Ropa, uhlí a zemní plyn jsou nejznámější a nejvíce využívaná fosilní paliva. Patří mezi ně ale také například rašelina nebo propan. Zpravidla mají vysoké procento uhlíku a různou formu podle poměru vodíku.
Ropa
Ropa je kapalné fosilní palivo, které těžíme z podzemních zásobníků. Získáváme ji vrtáním na souši i na moři nebo pásovou těžbou. V řádu milionů let vzniká nová ropa, tempo ale zdaleka nestačí spotřebě. Řadíme ji proto mezi neobnovitelné zdroje.
Zpracovanou ropu využíváme zejména k pohonu automobilů, lodí i letadel, k výrobě elektřiny a plastů. Již nyní ale víme, že její zásoby dochází a hledáme proto alternativní zdroje elektřiny, pohonu (například elektromobily) i materiály, které vystřídají plasty.
Uhlí
Uhlí je pevná hořlavá hornina, která se na naší planetě vyskytuje ve spektru barev od hnědé po černou. Vzniklo ze dřeva, které se nemohlo kvůli nedostatku kyslíku kompletně rozložit. Uhlí těžíme dolováním, následně v tepelných elektrárnách spalujeme a získáváme tak elektřinu i teplo.
Stejně jako u ropy čelíme problému tenčících se zásob. Objevují se sice nová naleziště, zároveň ale stoupá spotřeba. Problém je také se znečištěním ovzduší, negativním vlivem na lidské zdraví a rizikovou těžbou.
Zemní plyn
Hlavní složka zemního plynu je metan. Těžíme ho z porézních sedimentárních hornin podobně jako ropu. Často se také nachází na stejných nalezištích jako ropa nebo uhlí.
Dříve byl zemní plyn upřednostňován před ostatními fosilními palivy, jelikož při jeho spalování vzniká v poměru méně CO2. Problém ale je uvolňování samotného metanu v celém logistickém řetězci od těžby až po spotřebu.
Kde se těží zemní plyn? Nejvíce vytěží ve Spojených státech Amerických. Druhou příčku drží Rusko, na kterém jsme závislí my. Mohutná těžba probíhá také v Íránu, v Kanadě a v Kataru.
Tip: Přečtěte si také článek o těžbě ropy a zemního plynu na území ČR.
Fosilní paliva v ČR
Tepelné elektrárny na fosilní paliva, zejména uhlí, vyrobí asi polovinu elektřiny v České republice. Velké množství domácností využívá zemní plyn k vytápění a ohřevu vody. Dopravní prostředky u nás pohání především ropné produkty – nafta, benzín nebo LPG.
I v České republice ale v posledních letech zaznamenáváme zvýšenou poptávku po tzv. zelené energii. Z pohledu státu i obyvatel jsou podporovány například solární či větrné elektrárny nebo provoz elektromobilů.
V Evropě se výhledově od fosilních paliv téměř úplně odstoupí, avšak nyní jsou v energetickém mixu stále nezastupitelným zdrojem. Zemní plyn je z ekologického hlediska považován za šetrnější než uhlí a ropa, takže je v ČR i Evropě do budoucna o něco více preferovanou variantou než uhlí a ropa.
